MUDr.Markéta Jedličková

Často označujeme za chřipku běžné nachlazení – rýmu, bolest v krku, pokašlávání, ale to není chřipka. Chřipka je závažné onemocnění, které zdravého člověka vyřadí z běžného provozu (zaměstnání, školy, sportu) na pár týdnů (výpadek finančního zajištění rodiny). Pokud však onemocní člověk se sníženou imunitou – senior, člověk chronicky nemocný, aj., tak může být chřipka i smrtelná. To jsou hlavní důvody, proč se nechat očkovat proti chřipce.

Průběh onemocnění

Onemocnění chřipkou začne náhle, objeví se horečka (často i přes 39 °C). Ta bývá provázena zimnicí, bolestí svalů a kloubů a bolestí hlavy. S odstupem několika hodin se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. Na rozdíl od mnoha dalších nechřipkových respiračních onemocnění virového původu není u chřipky výrazná rýma, ačkoliv i zde může být značný individuální rozdíl v závislosti na vlastnostech vyvolávající varianty viru. Především u dětí se někdy mohou objevit i gastrointestinální projevy (průjem, zvracení). Horečka trvá obvykle tři dny, pak postupně během dalších dvou až třech dnů klesá. Postupně mizí také ostatní příznaky, nejdéle přetrvává kašel. Nápadná únavnost může trvat i několik týdnů.

Možné komplikace

Záludnost chřipky spočívá v tendenci ke vzniku komplikací. Jednou z nich může být závažný „zápal“ plic. Rozvíjí se krátce po začátku onemocnění, dochází k rychlému zhoršování kašle a celkového stavu nemocného. I při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů. Primární chřipková pneumonie je naštěstí komplikace málo častá, může se však vyskytnout i u do té doby zdravého mladého člověka. Mezi další chřipkové komplikace patří zánět srdečního svalu, zánět osrdečníku, ale také zápal mozkových blan či zánět mozku. Virus také může způsobit rozsáhlou destrukci výstelky dýchacích cest a následně usnadnit vznik bakteriálního zápalu plic. Ten bývá častější u starších dospělých. U dětí se naproti tomu častěji vyskytuje zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.

Vakcinace proti chřipce:

Vhodná ve všech věkových skupinách, ale nejdůležitější je pro:

• lidi pracovně aktivní (zabránění dlouhodobější ztrátě na výdělku), zejména pro lidi, kteří jsou v neustálém kontaktu s dalšími lidmi – pracovníci v supermarketech, ve školách, na úřadech, zdravotníci
• pro lidi chronicky nemocné, seniory a těhotné, kde vakcinace snižuje riziko hospitalizace pro následný zápal plic, ale kde může zachránit i život. U chronicky nemocných zabraňuje zhoršení základního onemocnění.

Nejvhodnější doba pro očkování je od října do listopadu, tj. před začátkem chřipkové sezóny. Vakcína začíná chránit až za 14 dnů od očkování.

Ze zákona mají nárok na bezplatné očkování proti chřipce zatím lidé:

1. nad 65 let věku,
2. po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk,
3. kteří trpí závažným farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin, nebo diabetem,
4. umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.

Této skupině lidí pojišťovna hradí základní vakcínu, která se aplikuje do svalu.

Lze si připlatit za vakcínu, která se aplikuje do kůže – aplikace je tak šetrnější – zejména u pacientů na warfarinu – a vyvolává silnější imunitní reakci při aplikaci nižší dávky antigenu.

Pacienti, kteří nejsou vyjmenováni v seznamu, si vakcínu hradí sami.

Základní očkování je třemi dávkami. Očkuje se celoročně. Přeočkovává se po třech letech, další přeočkování je po pěti letech. U lidí nad 60 let se kvůli snížené imunitní odpovědi doporučuje přeočkovávat vždy po třech letech.

Vakcíny: FSME

Ohrožené skupiny: kuřáci, lidé nad 50 a zejména nad 65 let, diabetici, pacienti bez sleziny, pacienti s chronickým onemocněním zejména průdušek a plic, ale i s onemocněním kardiovaskulárního systému, ledvin atd., alkoholici.

Vakcíny: Pneumo 23 a Prevenar 13 – zatím bez úhrady zdravotní pojišťovny

Pneumo 23 sice pokrývá více bakteriálních sérotypů, Prevenar 13 zahrnuje ty nejčastější.

Prevenar 13 má výhodu vysoké imunitní odpovědi, tvorbu postvakcinačních imunologických buněk, vytvoření tzv. imunologické paměti s rychlou imunitní odpovědí při novém setkání s antigenem. Jeho výhodou je také dlouhodobá protekce bez nutnosti přeočkování.

Pokud se člověk jeví jako velmi rizikový a chce pokrýt všechny sérotypy, proti kterým se očkuje, tak se doporučuje zahájit očkování konjugovanou vakcínou (Prevenar), s odstupem 2 měsíců pak aplikovat polysacharidovou vakcínu (Pneumo).

Od 1.7.2013 není Prevenar 13 již věkově omezen (dříve u pac. nad 50 let).

V posledních letech dochází k nárůstu výskytu černého kašle, který je nejvíce rizikový pro ještě neočkované novorozence a kojence. Pro tyto malé děti bývá černý kašel smrtelný. Zdrojem bakterie, která černý kašel vyvolává, bývají rodinní příslušníci, u kterých se bakterie nijak neprojevuje, nebo jim může dělat jen zanedbatelné potíže. Přestože jsme byli v dětství proti černému kašli očkováni, prokázalo se, že protilátky po vakcinaci vydrží 3-12 let, po prodělaném onemocnění 4-20 let. A proto je doporučováno alespoň jedno přeočkování za život. Zejména je doporučováno ženám plánujícím těhotenství, rodinným příslušníkům, blízkým kontaktům novorozence a lidem pečujícím o děti do 1 roku věku. Očkování by mělo proběhnout nejméně 3-4 týdny před narozením dítěte.

Přeočkování se provádí jednou dávkou vakcíny, která je kombinovaná navíc s tetanem a záškrtem, proto je vhodné využít přeočkování proti tetanu a zvolit kombinovanou vakcínu s pertussí zvlášť tehdy, čeká-li se v rodině narození dítěte.

Vakcíny: Adacel, Boostrix – očkování není hrazené pojišťovnou